4. Z�kruty b�d�n�

P�ev�nou ��st pr�ce na rodokmenu jsem ud�lal za Reichu. Po osvobozen� jsem slou�il na vojn� jako osv�tov� d�stojn�k. Pak jsem koupil d�m v Nuzi�ov�, kter� mi komunist� sebrali a pron�sledovali mne na ka�d�m kroku, v obci i na �kole. Z�pas o d�m trval l�ta a k ni�emu to nevedlo! Musel jsem se z toho vytrhnout, jinak bych ze��lel.

P�ihl�sil jsem se na d�lkov� studium na univerzit� v Brn� a po nes�etn�ch nesn�z�ch jsem byl p�ijat. Studium mn� zabralo spoustu �asu, tak�e na kroniku a d�m jsem pozapomn�l. B�hem studia jsem se sezn�mil s mnoha lidmi a byl jsem vta�en do jin�ch oblast�. Nav�zal jsem spolupr�ci s muzejn�m spolkem v Brn�, s Region�ln�m muzeem v Mikulov�, s Technick�m muzeem v Brn�, s �stavem pro jazyk �esk� v Brn�. Za�al jsem publikovat a p�edn�et, nejprve v Mikulov�, pozd�ji i jinde. Spolupracoval jsem s archeology a p�edn�el na jejich symposi�ch. Dostal jsem se na �kolu do T�an, kde jsem v m�st� a okol� rozvinul bohatou z�jezdovou �innost. Spolupracoval jsem tak� s etnografy a publikoval v jejich �asopisech. Prost�ednictv�m literatury jsem se sezn�mil s Dr.Ing. Fritzem Freisingem z G�ppingenu v NSR, kter� mne nav�t�voval. Bratranec Ing. �estm�r Vermouzek mne zapojil do pr�vodcov�n� v VDI (Verein deutscher Ingenieure) z Aachen (C�chy). Sou�asn� jsem se p�ipravoval na doktor�t, tak�e pr�ci na kronice jsem odlo�il. Do archivu jsem se dost�val z��dka, ale profesor Klein si p�i sv� pr�ci v��mal jmen, kter� mohla souviset s Vermouzky. Jednou mne p�ekvapil v�pisy z matrik v Hodon�n� a Mut�nic�ch /1/. Zjistil tam, �e 12.2.1651 se narodila Mariana, jej� otec se jmenoval Petr Ffirmusek, matka Al�b�ta. 25.5.1653 se t�mto man�el�m narodil syn Jan a 7.3.1660 se v Mut�nic�ch narodila Anna. Jej�m otcem byl Petr Ffarmaussek, matkou Dorota. 21.1.1662 byl Petr Formazek a Dorota za kmotry. 5.11.1662 se jim narodila dcera Al�b�ta. 1.7.1663 byli Petr Farmozek s man�elkou Dorotou za kmotry. Tvary jm�na, zejm�na v posledn�ch z�pisech, velmi p�ipom�naj� na�e p��jmen�. Nesledoval jsem je v�ak d�le, ale p�ipustil jsem, �e jejich nositel Petr mohl b�t �lenem na�eho rodu, snad bratrem �i bratrancem n�jak�ho Vermouzka, kter� se mn� pozd�ji objevil na Ti�novsku. To jsem ji� m�l v t�chto kon�in�ch �adu p��slu�n�k� rodu, jejich� nacion�le sm��ovaly do �edes�t�ch let 17. stolet� ke jm�nu Hans Mermosek. Poprv� jsem se setkal s t�mto mu�em v roce 1667 na Lip�vce /2/. Vyskytuje se tam v seznamu usedl�ch, v tak zvan�m soupisu kom�n�, jako domk�� bez pol�. P�edpokl�dal jsem, �e tam byl ji� p�i prvn� l�nov� vizitaci, kter� prob�hla v roce 1656 a jej� elabor�ty se nezachovaly. Usuzoval jsem to z toho, �e na jeho domku nen� v seznamu z roku 1672 uveden 1656 ��dn� p�edch�dce. Zkr�tka Hans se objevil na Lip�vce.

Tato domn�nka v�ak dostala n�kdy v osmdes�t�ch letech v�nou trhlinu. Ne�navn� profesor Klein mne p�i jedn� n�v�t�v� archivu p�ekvapil sd�len�m, �e p�i�el na na�eho p�edka v �un�n�. Na�el tam ve stejn�m seznamu usedl�ho jm�nem Hans Nermossek. Seznam poch�z� z 10.12.1667. �un�n pat�il k panstv� Konice. Je to ves v hor�ch a �ivotn� podm�nky tam t� nebyly lehk�. Jak se tam n� p�edek dostal nev�me, jist� tam nebyl starousedl�kem, nebo� pat�il do kategorie zahradn�k�, t.j. usedl�k� s domkem a zahradou �i kouskem pole. Zahradn�ci byli je�t� m�n� ne� chalupn�ci. �un�n nebyl bohat� d�dina. B�val tam jen jeden celol�n, dva t�i�tvrt� l�ny, jeden polol�n, ale 14 zahradn�k�. N�kolik usedlost� a zahrad bylo pust�ch, z�ejm� nebylo dosti lid�, kte�� by se t�to p�dy ujali. Obyvatel� �un�na byli �esk� n�rodnosti. Vyskytuj� se tam jm�na Chytil, Kol��, Hradil, Vrba. Jm�no Hans Nermossek d�l� mezi usedl�mi dojem cizince.

Z�pis jsem si dal oxeroxovat a cht�l jsem jej d�le studovat, ale p�i manipulaci jej archiv��i n�kam zalo�ili a m��e to trvat l�ta, ne� jej najdou. Je to �kol pro na�e potomky, kte�� budou v b�d�n� o na�em rodu pokra�ovat. Srovn�n� seznamu poddan�ch v �un�n� a na Lip�vce, kter� byly vyhotoveny v t�m�e roce, je z�ejm�, �e Hans z �un�na ode�el a usadil se na Lip�vce. Na Lip�vce byly pom�ry odli�n�, ves m�la nesporn� lep�� hospod��sk� podm�nky ne� v hor�ch polo�en� �un�n.

Lip�vka pat�ila m�stu Brnu a m�la styk se sv�tem. To m�lo svoje v�hody, ale i stinn� str�nky. Ty plynuly hlavn� z toho, �e d�dina le�ela na d�le�it� d�lkov� cest�, kter� vedla z Brna do Kladska a Slezska s odbo�kou do �ech a na Prahu. V literatu�e se j� ��k� Stezka trst�nick�. V t�icetilet� v�lce i po n� proch�zej� nejen obchodn�ci, kur��i a poslov�, ale i voj�ci a vojensk� odd�ly. Ty nebyly v�dy uk�zn�n� a jejich p��slu�n�ci vym�hali od lip�vsk�ch obyvatel potraviny a pen�ze a �asto je ob�raly o posledn�.

Na Lip�vce bylo v roce 1656, t.j. kr�tce p�ed t�m ne� tam n� p�edek Hans p�i�el, 9 l�nov�ch grunt�, jeden t��tvrt�l�n, dva polol�ny, dva �tvrtl�ny a �ty�i domk��i bez pol�. Jeden celol�n a jeden domek bez pol� z�stal pust�. Brn�nsk� vrchnost, stejn� jako ostatn� feud�lov�, se sna�ila pust� domy a p�du osadit. V roce 1678, t.j. p�ibli�n� za deset let, bylo na Lip�vce ji� 11 l�n� po �ty�iceti m��ic�ch pol�, jeden �tvrtl�n s 30 m��icemi pol�, 2 �tvrtl�ny po 10 m��ic�ch pol� a 6 domk� bez pol� /3/. Vrchnost usazovala na Lip�vce ka�d�ho, kdo p�i�el. Proto n�s neudivuje, �e tam byla spousta cizinc�. Spolu s na�im p�edkem Hansem Mermozkem se tam vyskytovalo jm�no Felix N�mec, z n�ho� ud�lal p�sa� ��astn�ho N�mce (p�elo�il jm�no Felix na ��astn�). D�le tam byl usedl�k jm�nem �pan�l, dal�� se jmenoval Babor (Bavor) a jin� Fajfos. Z tohoto jm�na vzniklo ��esk�, lip�vsk� jm�no Fejfu�a.

Bylo tedy z dvaceti lip�vsk�ch usedl�ch p�t cizinc�, t.j. cel� �tvrtina. Kolik bylo Hansovi let v dob�, kdy se usadil na Lip�vce, nev�me. Z pozd�j��ch kus�ch z�znam� m��eme usuzovat, �e se narodil mezi l�ty 1630 a� 1640. Ps�t ur�it� neum�l a tak jsme sv�dky toho, �e se jeho p��jmen� objevuje v r�zn� podob�. P�sa�i prost� zapsali jeho jm�no tak, jak je sly�eli. Z�eteln� bylo jedin� Hans, cizinec, nebo� v gruntovn� knize z roku 1667 a v l�nov� vizitaci se objevuje d�sledn� s jm�nem Hanns, a�koliv nad n�m je zaps�n usedl�k Jan Ma��rek! /4/ O Hannsovi nev�me nic z matri�n�ch z�znam�. Ty za��naj� na Lip�vce teprve v roce 1692. Nem��eme ani ��ci, jak se jmenovala jeho man�elka, nev�me ani byl-li �enat� jednou nebo v�cekr�t, nedo�teme se ani, kdy zem�el. Bylo to asi p�ed rokem 1692, nen� v�ak vylou�eno, �e zem�el pozd�ji a v lip�vsk� matrice nen� uveden.

Hanns Mermozek, jindy Merwozek, �il jako ostatn� poddan� na Lip�vce. Krom� sv�ch vlastn�ch starost� m�l povinnosti k vrchnosti, musel pro ni robotovat. Pracoval pro p�ny jeden den v t�dnu po cel� rok, stejn� jako �tvrtl�nov� sedl�ci. Krom� toho musel, stejn� jako tato kategorie, ud�lat ro�n� 15 s�h� d�eva, ale neplatili ��dn� dan� /5/.

�ivot Hanns�v a jeho rodiny byl ovliv�ov�n nejen denn�mi starostmi, ale tak� b�hem v�c� ve�ejn�ch. V cel�m rakousk�m soust�t� dozn�vala t�icetilet� v�lka a zal�haly sem ohlasy v�lek v Uhr�ch. V roce 1683 se Turci rozhodli skoncovat jednou prov�dy s habsburskou monarchi� a jejich arm�dy obl�haly V�de�. Strach p�ed Turky zachv�til v�echno obyvatelstvo, opravovaly se star� hrady, zpev�ovaly m�stsk� zdi a cel� zem� musela pom�hat ohro�en�mu m�stu. Moravou prot�hl, s t�icetitis�covou arm�dou, polsk� kr�l Jan Sobieski, kter� Turky p�ed V�dn� porazil.

Ani potom v�ak nenastal klid a Lip�vka rostla jen pomalu. Od roku 1678 do roku 1716 tam p�ibylo jen jedno staven�, tak�e vesnice m�la jen 21 osedl�ch /6/. V tomto roce Hanns ji� ne�il, ale na Lip�vce se objevuj� dal�� Mermozci.

1/ SOAB,E57,M-297Hodon�n, 2/ BOAB Seznam kom�n� z 10. 12. 1667, 3/ Oharek V.: Vlastiv�da moravsk�, Ti�novsk� okres, 4/ AMB Lanenvizitation �. 153 SOAB RA �. 155/1, 5/ S�h byla hranice d�eva 1 s�h dlouh�, 1 s�h vysok� a loket nebo 5/4 lokte hlubok�, 6/ ABM �. 93. Gubernium, Dodatky